Álbmotmeahcceguovddážat sámi guovlluin

Álbmotmeahcceguovddážat sámi guovlluin

Sámediggi lea oassálastán ovdabargui sámi guovllluid álbmotmehciid ásaheami oktavuođas. Sámi guovlluid suodjaleapmi sáhttá leat mielde suodjaleamen sámi kultuvrra bisuheami, ovddideami ja viidásetfievrrideami ávnnaslaš eavttuid.

Dat mii lea nu áidnalunddot sámi guovlluid álbmotmehciiguin, lea ahte báikkálaš olbmot leat dáid guovlluid geavahan don doloža rájes. Dáid álbmotmeahcceguovddážiid ásaheami oktavuođas berre deattuhit báikádeami dakkár guovlluide gos lea juo vuođđostruktuvra. Lea ovdun ahte álbmotmeahcceguovddážat ásahuvvojit guovllu dálá kulturrusttegiidda. Dakkár oktasaš báikádeapmi lea buorre sihke ekonomalaččat ja fágalaš perspektiivvas, ja dat buoridivččii galledeaddjiid vejolašvuođa oahpásmuvvat buorebut guovllu lundui ja kulturhistorjái. Dákkár álbmotmeahcceguovddážiin ferte leat nana kulturhistorjjálaš sámi gelbbolašvuohta. Dán láhkai sáhttet guovddážat čalmmustahttit sámi ossálastima ja guovllu geavaheami.

Dán ferte maid geahččat Ráđđehusa davveguovllu politihka ja strategiijaid ektui dan ektui ahte hálddašit davveguovlluid birrasa ja luondduresurssaid.

Sámediggi ferte váikkuhit dasa ahte ovddeš ja ođđa álbmotmeahcceguovddážat sámi guovlluin ožžot dohkálaš ekonomiija iežaset doibmii.

Dakkár áiggis go mii vásihit nuoskkideami, dálkkádatrievdamiid ja ekovuogádagaid billašuvvama, de lea buorre sivva oahpasmahttit árbevirolaš sámi luondduáddejumi buorebut almmolašvuhtii.

Várnjárgga álbmotmeahcci ásahuvvui 2007, ja dalle juo go ášši lei gulaskuddamis, evttohuvvui ásahit álbmotmeahcceguovddáža olles Várnjárgii. Lunddolaš lea ásahit dákkár guovddáža dakkár sadjái gos Várnjárgga álbmotmeahcci álgá.

Álbmotmeahcceguovddáža báikádeapmi ferte sihkkarastojuvvot sámi perspektiivva Várnjárgga ábmotmeahci hálddašeamis. Ferte viidásetfievrridit máhtu báikkálaš kulturhistorjjálaš beroštumiid, ekologiija ja árbevirolaš luonddugeavaheami birra.

Várnjárggas lea rámálmas luonddueanadat, erenoamáš šattuiguin ja ealliiguin. Seammás go njárga ovddasta goaves ja gierdilis luonddu ja muhtumassii gullá árktalaš dálkkádatavádahkii, de lea dát luondu hui rašši ja sáhttá álkit rievdat ja billašuvvat jierpmehis olbmuid doaimmaid geažil. Ferte maid diehtit ahte Várnjárga ii leat dušše lihkatkeahtes luondu. Dáppe leat čielga mearkkat das ahte njárga lea árjjalaččat geavahuvvon don doloža rájes. Várnjárggas leat, mii lea nuppeláhkai go dan maid olbmot orrot navdimin, hui ollu kulturbázahasat. Várnjárga lea otnáža rádjai leamaš sihke Várjjatvuona mearrasámiid ja boazosámiid guovddáš resursaguovlu. Guovlu lea nappo geavahuvvon oktilaččat ođđaáiggi rádjai, ja siskkit Várjjatvuona sámi álbmogis lea ain alla gelbbolašvuohta guovllu árbevirolaš geavaheamis.