Govas Marianne Balto
Ásahit davvisámi friddjagávpeguovllu!
Mihttun ásahit friddjagávpeguovllu lea earret eara:
- buoridit árvoháhkama fitnodatovttasbarggu, gávppašeami ja stuorát báikkálaš gálvo- ja bálvalusbuvttadeami bokte.
-buoridit investerendoarjjaortnegiid ja loatnaornegiid, nu ahte fitnodagat lassánit dan sadjái go heaittuhuvvojit.
2007-05-22 Webmaster-I
Ásahit davvisámi friddjagávpeguovllu!
Bivdit sámediggeráđi čielggadit davvisámi friddjagávpeguovllu ásaheami.
Suoma beale sámi davimus suohkaniin, ja erenoamážit suohkaniin Norgga bealde ráji leat máŋga oktasašvuođa. Dat gullet sámi kultuvrra ja ássama váldoguovlluide Davvikalohtas, gos leat guhkes árbevierut boazodoalu, eanandoalu ja meahcásteami dáfus. Ja dat leat dakkár guovllus gos lea valjit minerálaresurssat.
Ovddeš áiggiid rájit eai hehtten gávpe- ja kulturlonohallama namuhanveara. Dalle ovdánahtte ekonomalaš ja kultuvrralaš oktasašvuođa riikkarájiid rastá. Giella elii ja báikkálaš servodagat vásihedje positiivvalaš ovdáneami. Maiddái kveana-suoma kultuvra bisuhuvvui danne go čanastagat riikkarájiid rastá ledje čavdásat.
Máŋggat stuorapolitihkalaš mearrádusat ovddit jahkečuođis leat oktiibuot dagahan ahte sihke sápmelaččat ja kveanat Davvikalohtas leat massán olu oktavuođa guhtet guimmiineasetguin. Oktavuođadovdu riikkarájiid rastá lea hedjonan. Seammaládje lea gávpedoaibma ja gávppašeapmi sámi váldoguovlluid suohkaniin ja suohkaniid gaskka hedjonan. Fargga lea dušše mássaturisma mii ovdána Suoma bealde, ja mii Norgga bealde fas leat huksen nanu almmolaš sektora ja sámi ásahusaid. Árbevirolaš ealáhusat leat bázahallan.
Vaikko leat spiehkastagat, de lea dilli goappašat bealde ráji dainnalágiin ahte eanas smávvafitnodagat rahčet unnán gálvojoruin ja unnán gánnáhahttivuođain. Stuora fitnodagat, mat dávjá leat multinašuvnnalaččat, dagahit buktagiid ja bálvalusaid ovdii mat leat báikkálaččat ráhkaduvvon. Báikkálaš fitnodagaide goappašat bealde ráji lea duollu ja váilevaš divatvuogádatovttastahttin goarádussan. Dat lea divrras ja byrokráhtalaš. Dát lea dakkár vahát mii boahtá lassin guhkes gaskkaide, ássamii mii lea bieđgguid, guhkes dálvviide jna. Boađus lea ahte barggut ja olmmošlohku eanas rádjesuohkaniin njiedjá. Sámi kultuvra hedjona.
Dál oaidnit ahte rádjesuohkaniid fitnodagain lassána beroštupmi ovttasdoibmii. Olbmot leat fuomášan ahte sis leat oktasaš beroštumit ja ahte sáhttá ávkkástallat nuppi gelbbolašvuođain.
Mii eat jáhke ahte lea doarvái dušše smávvát heivehit praktihkalaš gávpepolitihka jus galgá nagodit jorgalahttit negatiivvalaš rievdama. Ferte vuđolaččabut čađahit rievdadeami.
Danne áigut evttohit ahte ásahuvvo ”davvisámi friddjagávpeguovlu”. Vuosttažettiin rádjerasttildeaddji sierradoaibman, áinnas geahččalanprošeaktan, masa Láppi leana golbma – njeallje davimus suohkana (Ohcejohka, Anár, Soađegilli ja Enodat) ja Kárášjohka, Guovdageaidnu, Deatnu, Unjárga ja Porsáŋgu Norgga bealde váldojuvvojit mielde.
Mihttun ferte leat:
- buoridit árvoháhkama fitnodatovttasbarggu, gávppašeami ja stuorát báikkálaš gálvo- ja bálvalusbuvttadeami bokte.
- ahte ii makkárge gálvvuin mat leat báikkálaččat buvttaduvvon ja mat johtet dán guovllu siskkobealde, galgga máksojuvvot duollu dahje lassiárvo- dahje investerendivat.
- oktasaš ja unnit fitnodatvearromáksin fitnodagaid dáfus mat gullet guvlui.
- buoridit investerendoarjjaortnegiid ja loatnaornegiid, nu ahte fitnodagat lassánit dan sadjái go heaittuhuvvojit.
- lasihit ealáhusdoaimma, dát gáibida dárbbašlaš buoridemiid infrastruktuvrra dáfus. Dát livččii bistevaš investeren našunalstáhtaide.
Okta ágga friddjagápveguovllu ásaheami vuostá sáhttá leat ahte Suopma ja Norga oččoše unnit dietnasiid (vearu ja divvagiid). Mii eat jáhke ahte nu geavvá. Go eambbo bargosajit huksejuvvojit, de mákset eanebut vearu. Šaddet unnit olbmot geat ellet sosiála- dahje bargguhisvuođaoajuin. Dát golut mat dál leat stuorrát máŋgga rádjesuohkanis, bohtet unnut.
Eará mearkkašupmi sáhttá leat ahte dán ii sáhte praktihkalaččat čađahit. Mii jáhkkit baicca ahte lea eambbo eiseválddiid dáhtu duohken. Buot deaŧaleamos lea ahte mii ”davvisámi friddjagávpeguovlluin” sáhttit buoridit oktavuođaid sihke olmmošlaččat ja ealáhusaid dáfus. Gal dat goit várra čuovvu dálá davviguovlopolitihka ja sámepolitihkalaš ealáhusulbmiliid sámi ássanguovlluin.
Bivdit sámediggeráđi čielggadit davvisámi friddjagávpeguovllu ásaheami.
Suoma beale sámi davimus suohkaniin, ja erenoamážit suohkaniin Norgga bealde ráji leat máŋga oktasašvuođa. Dat gullet sámi kultuvrra ja ássama váldoguovlluide Davvikalohtas, gos leat guhkes árbevierut boazodoalu, eanandoalu ja meahcásteami dáfus. Ja dat leat dakkár guovllus gos lea valjit minerálaresurssat.
Ovddeš áiggiid rájit eai hehtten gávpe- ja kulturlonohallama namuhanveara. Dalle ovdánahtte ekonomalaš ja kultuvrralaš oktasašvuođa riikkarájiid rastá. Giella elii ja báikkálaš servodagat vásihedje positiivvalaš ovdáneami. Maiddái kveana-suoma kultuvra bisuhuvvui danne go čanastagat riikkarájiid rastá ledje čavdásat.
Máŋggat stuorapolitihkalaš mearrádusat ovddit jahkečuođis leat oktiibuot dagahan ahte sihke sápmelaččat ja kveanat Davvikalohtas leat massán olu oktavuođa guhtet guimmiineasetguin. Oktavuođadovdu riikkarájiid rastá lea hedjonan. Seammaládje lea gávpedoaibma ja gávppašeapmi sámi váldoguovlluid suohkaniin ja suohkaniid gaskka hedjonan. Fargga lea dušše mássaturisma mii ovdána Suoma bealde, ja mii Norgga bealde fas leat huksen nanu almmolaš sektora ja sámi ásahusaid. Árbevirolaš ealáhusat leat bázahallan.
Vaikko leat spiehkastagat, de lea dilli goappašat bealde ráji dainnalágiin ahte eanas smávvafitnodagat rahčet unnán gálvojoruin ja unnán gánnáhahttivuođain. Stuora fitnodagat, mat dávjá leat multinašuvnnalaččat, dagahit buktagiid ja bálvalusaid ovdii mat leat báikkálaččat ráhkaduvvon. Báikkálaš fitnodagaide goappašat bealde ráji lea duollu ja váilevaš divatvuogádatovttastahttin goarádussan. Dat lea divrras ja byrokráhtalaš. Dát lea dakkár vahát mii boahtá lassin guhkes gaskkaide, ássamii mii lea bieđgguid, guhkes dálvviide jna. Boađus lea ahte barggut ja olmmošlohku eanas rádjesuohkaniin njiedjá. Sámi kultuvra hedjona.
Dál oaidnit ahte rádjesuohkaniid fitnodagain lassána beroštupmi ovttasdoibmii. Olbmot leat fuomášan ahte sis leat oktasaš beroštumit ja ahte sáhttá ávkkástallat nuppi gelbbolašvuođain.
Mii eat jáhke ahte lea doarvái dušše smávvát heivehit praktihkalaš gávpepolitihka jus galgá nagodit jorgalahttit negatiivvalaš rievdama. Ferte vuđolaččabut čađahit rievdadeami.
Danne áigut evttohit ahte ásahuvvo ”davvisámi friddjagávpeguovlu”. Vuosttažettiin rádjerasttildeaddji sierradoaibman, áinnas geahččalanprošeaktan, masa Láppi leana golbma – njeallje davimus suohkana (Ohcejohka, Anár, Soađegilli ja Enodat) ja Kárášjohka, Guovdageaidnu, Deatnu, Unjárga ja Porsáŋgu Norgga bealde váldojuvvojit mielde.
Mihttun ferte leat:
- buoridit árvoháhkama fitnodatovttasbarggu, gávppašeami ja stuorát báikkálaš gálvo- ja bálvalusbuvttadeami bokte.
- ahte ii makkárge gálvvuin mat leat báikkálaččat buvttaduvvon ja mat johtet dán guovllu siskkobealde, galgga máksojuvvot duollu dahje lassiárvo- dahje investerendivat.
- oktasaš ja unnit fitnodatvearromáksin fitnodagaid dáfus mat gullet guvlui.
- buoridit investerendoarjjaortnegiid ja loatnaornegiid, nu ahte fitnodagat lassánit dan sadjái go heaittuhuvvojit.
- lasihit ealáhusdoaimma, dát gáibida dárbbašlaš buoridemiid infrastruktuvrra dáfus. Dát livččii bistevaš investeren našunalstáhtaide.
Okta ágga friddjagápveguovllu ásaheami vuostá sáhttá leat ahte Suopma ja Norga oččoše unnit dietnasiid (vearu ja divvagiid). Mii eat jáhke ahte nu geavvá. Go eambbo bargosajit huksejuvvojit, de mákset eanebut vearu. Šaddet unnit olbmot geat ellet sosiála- dahje bargguhisvuođaoajuin. Dát golut mat dál leat stuorrát máŋgga rádjesuohkanis, bohtet unnut.
Eará mearkkašupmi sáhttá leat ahte dán ii sáhte praktihkalaččat čađahit. Mii jáhkkit baicca ahte lea eambbo eiseválddiid dáhtu duohken. Buot deaŧaleamos lea ahte mii ”davvisámi friddjagávpeguovlluin” sáhttit buoridit oktavuođaid sihke olmmošlaččat ja ealáhusaid dáfus. Gal dat goit várra čuovvu dálá davviguovlopolitihka ja sámepolitihkalaš ealáhusulbmiliid sámi ássanguovlluin.
Skriv ut
Tips en venn