Sámediggeráđi politihkalaš rehketdoallu
Sámediggerađđi leamas doaibmas guokte jagi, ja sii leat dál bidjan ovdan sin politihkalaš rehketdoalu.
2009-09-10 Webmaster-I
1 Álggaheapmi
Sámediggeráđđi buktá dás ovdan iežas politihkalaš rehketdoalu áigodagas čakčamánus 2007 ja otnážii. Sámediggeráđi mielas lea dehálaš ahte buot Sámedikki doaimmas galgá vuhttot rabasvuohta ja dialoga álbmogiin sámi báikkálašservodagas. Sámedikki dokumeanttat leat dál olahanmuttus neahtas mediai ja muđui álbmogii. Dialoga álbmogiin sámi báikkálašservodagain lea hui dehálaš Ráđđái. Dieđáhus sámi institušuvnnaid ja boazodoalu ja Sámi vuoigatvuođalávdegotti II proseassa oktavuođas lea Ráđđi čađahan gulaskuddanvuoruid ja álbmotčoahkkimiid. Ráđis lea maid leamaš lagas dialoga almmuhansuorggi ovddasteddjiiguin áššiin mat gusket oahpponeavvodillái.
Dán áigodagas lea čađahuvvon viiddis bušeahttareforbma. Reforbma addá buoret rabasvuođa Sámedikki doaimmaid birra. Sámedikki doarjjaortnegiid njuolggadusat lea dál olahanmuttus eanaš olbmuide. Bušeahtas mearrida Sámediggi mihtuid ja strategiijaid iežas politihkalaš bargui, ja Sámediggeráđđi dieđiha dievasčoahkkimii movt bušeahtta čuovvoluvvo.
Sámediggeráđđi lea geigen dieđáhusaid ja plánaid máŋgga áššis. Dát leat nugo:
- Dásseárvu
- Biras- ja areálaáššit
- Boazodoallu
- Eanandoallu
- Meahcástanealáhusat
- Sámi ásahusat
Dieđáhus láhčá vuođu Sámediggeráđi viidáset politihkkii.
Sámediggeráđis lea buorre dialoga stáhtalaš eiseválddiiguin ja lea konsultašuvnnaid bokte olahan buriid bohtosiid máŋgga áššis.
Sámediggeráđđi áigu viidáset namuhit máŋga guovddáš ášši maiguin Ráđđi lea bargan áigodagas.
Oahpahus - Sámediggeráđđi váldá duođalažžan oahpponeavvodili ja ovttasbargá Máhttodepartemeanttain oažžun dihte beaktilit ovdáneami sámi oahpponeavvuin.
- Johtuibidjan Sámedikki strategalaš plána vuoruheamit oahpponeavvoovdáneapmái 2009- 2012 lea álggahuvvon.
- Sámediggi lea mearridan ahte oahpponeavvut galget leat nuvttá boahtteáiggis.
- Girjjit mat ledje Sámedikki oahppogirjerádjosis leat juhkkojuvvon nuvttá.
- Sámediggeráđđi lea čuovvolan oahppoplánaid barggu ja lea olahan mieđáhusa juohkit duodjefága Jo3/ fidnooahpahusa. Sámediggeráđđi lea mearridan oahppoplána boazodoallofágii/ Jo3/ fidnooahpahus ja mudden oahppoplána oktasaš prográmmafágii Jo2 Boazodoallu.
- Sámediggeráđđi lea ovttasbarggus regionálalaš ja suohkanlaš oassálastiiguin ásahan resursaskuvlla julevsámi guvlui. Mihttun dáinna njunušprošeavttain lea nannet julevsámegielat oahpponeavvobuvttadeami.
- Máksomearit sámi mánáidgárddiide lea lassánan. Dát lea dan dihti vai lassánit sámegielat mánáidgárddit ja vai oažžut eanet sámegielat bargiid mánáidgárddiide. Máksomearit eai leat rievdan 2003 rájis.
Giella - Snoasa ja Loabát suohkanat leat beassan mielde sámi giela hálddašanguvlui.
- Suohkaniid guovttegielatruđat leat árvvoštallojuvvon. Árvvoštallan muitala movt ruđat leat geavahuvvon ja guorahallá lea go dárbu rievdadit juolludemiid juogademiid. Ođđa modealla mearriduvvo čakčat ja galgá plána mielde váldojuvvot atnui 2010.
- Divvunprošeakta lea addán bohtosiid. Prošeakta lea addán riektačállinreaiddu davvisámegillii ja julevsámegillii. Dát movttidahttá eambbogiid čállit sámegillii. Seammalágan reaidu lullisámegiela várás lea maid ráhkaduvvome.
- Sámeálbmot foandda ruđaiguin leat álggahan prošeavtta man ulbmil lea addit sámegiela oahpu rávisolbmuide.
Kultuvra - Sámediggeráđđi lea fuolahan nu ahte sámi dáiddamusea Kárášjohkii sáhttá álgit ovdaprošekteremiin.
- Sámi dáiddárguovddáš lea ožžon lasi ruđaid vai viimmat besset fárret ođđa lanjaide.
- Biŧon-sámi kultuvra lea nannejuvvon museadoaimma ásaheami bokte ja go ruđat Biŧon-sámi vissui leat lasihuvvon.
- Várdobáiki sámi guovddáš lea ožžon ruđaid ásahit museadoaimma. Dáinna ožžot guovllu sápmelaččat vejolašvuođa ieža leat mielde duođaštit, seailluhit ja gaskkustit iežaset historjjá ja dálááiggi.
- Lea mearriduvvon ásahuvvot sisaoastinortnet sámi čáppagirjjálašvuhtii ja musihkkii/ luohtái. Ortnet galgá dahkat sámi musihka ja čáppagirjjálašvuođa álkibun olahit buohkaide.
- Leat juolluduvvon ruđat álggahit Riikkaidgaskasaš sámi filbmaguovddáža Guovdageidnui. Ásaheapmi galgá nannet fágamáhtu sámi filmma birra ja galgá ovddidit filbmabuvttadeami.
Ealáhus - Sámediggeráđđi lea áigodagas čuovvolan aktiivvalaččat Riddoguolástuslávdegotti evttohusa Finnmárku-guolástanláhkii ja Sámedikki dievasčoahkkima mearrádusa áššis. Sámediggeráđđái lea dehálaš gávdnat čovdosa čielga álbmotrievttalaš rámmaid siskkobealde. Dát mielddisbuktá lágalaš dohkkeheami bivdinrievttis.
- Sámediggi ja Innovašuvdna Norga leaba dahkan šiehtadusa ovttasbargat ealáhusovdánemiin sámi guovlluin riikkas. Ovttasbargu galgá veahkehit lonohallat máhtu sámi kultuvrra ja ealáhusovdáneami birra.
- Doaibmaguovlu ealáhusdoarjagiidda lea viiddiduvvon nu ahte guoská olles Rivttát ja Gáŋgaviikka suohkaniidda.
- Sámediggeráđđi lea álggahan árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide ja sámi mátkkoštanealáhussii. Prográmma namas čađahuvvui álggahanskuvla mii lea heivehuvvon sámegielat lotnolasealáhusdoaimmaheddjiide.
- Leat dollojuvvon máŋggat čoahkkimat gos guorahallojuvvui movt sáhttá oažžut áigái doaimmaid meahcástanealáhusa siskkobealde. Sámediggi lea čađat oaivvildan ahte ealáhus ferte ieš hommágoahtit. Sihke Ealáhusdepartemeanta, Bargo- ja searvadahttindepartemeanta, Bioforsk, Guovdageainnu suohkan ja Sámi bivdo- ja meahcástansearvi leat oassálastán digaštallamiidda iešguđetlágan oktavuođain.
- Sámedikki mátkkoštankonferánsa dollojuvvui Álttás golggotmánu 2008. Lea ráhkaduvvon raporta konferánssas, ja Reiselivsarena Finnmárku lea buktán evttohusa stuorit prošektii movt viidáset sáhttá áŋgiruššat sámi mátkkoštanealáhusa ovddas.
- Árvoháhkanprográmma doarjjaortnegiid bokte leat juolluduvvon eanet doarjagat mátkkoštanealáhusprošeavttaide main leat sihke luondduvásáhusat, biebmu ja kultuvrralaš ásaheamit.
- Boazodoalu ja duoji oahpahuskantuvra lea ožžon fálaldaga duohtandahkat fidnooahppiortnega duodjái. Vuosttas fidnooahppit álget čavčča rájis.
- Sámedikki dieđáhus meahcástanealáhusaid ovdáneami birra lea mielde árvoháhkanprográmmas lotnolasealáhusaide ja sámi mátkkoštanealáhusaide.
Biras- ja kulturgáhtten - Sámediggeráđđi lea veahkehan dasa ahte ođđasit hávdádeapmi Njávdáma hávdebáikkis dáhpáhuvvá gutnálaččat.
- Sámediggeráđđi ii dohkket ođđa minerálalága jus sámi beroštumit eai deattuhuvvo. Sámediggeráđđi lea dan sivas ráhkadan evttohusa njuolggadusaide mat sihkkarastet ahte rievttit mat sápmelaččain leat álbmotrievttalaš njuolggadusaid mielde, vuhtiiváldojuvvojit.
- Sámediggeráđđi lea ožžon čađa ahte luondduvuođusdeastta sámi kultuvrras galgá deattuhuvvot luonddusuodjalanlágas.
- Sámediggi ja Finnmárkku fylkkasuohkan leaba álggahan barggu regionálaplánain kulturmuittuide ja kulturbirrasiidda Finnmárkkus. Bargu galgá nannet kulturgáhttema Finnmárkkus.
- Ovttasbargošiehtadus gaskkal Sámedikki ja Oppland fylkkasuohkana galgá čalmmustahttit sápmelaččaid leahkima lulábealde Trøndelága.
- Sámedikki doarjjaruđaid bokte lea álggahuvvon bargu kártet, seailluhit ja geavahit árbevirolaš máhtu/ árbediehtu.
Dearvvašvuođa- ja sosiálaáŋgiruššan
- Sámediggeráđđi lea bargodokumeanttain buot regionálalaš dearvvašvuođaásahusain ožžon mielde ahte sámi geavaheddjiid vuoigatvuođat ja dárbbut galget guorahallojuvvot ja oainnusin dahkkojuvvot plánemiin, guorahallamiin ja mearrádusain. Dát lea okta rievttes lávki olahit dássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa sámi álbmogii.
- Sámediggeráđđi lea bidjan johtui konsultašuvnnaid Mánáid- ja dásseárvodepartemeanttain nannen dihti bearráigeahččodoaimmaid sámi mánáide mánáidsuodjalusa fuolahusas. Dát lea dáhpáhuvvan vai váldit vára sámi mánáidsuodjalanmánáid vuoigatvuođain iežaset kultuvrii ja gillii.
- Sámediggeráđđi lea álggahan konsultašuvnnaid vai sámi mánáin váldojuvvo vára Mánáidviesu ásaheamis. Dát lea dan dihti vai sámi mánáid vuoigatvuohta geavahit iežaset giela vuhtiiváldojuvvo ja deaivvadit veahkkeapparáhtain mas lea sámi kulturgelbbolašvuohta vearredaguid oktavuođas.
- Sámediggi lea juolludan ruđaid ásahit lávdaduvvon buohccidivššároahpu Porsáŋgui. Dán oahpus manná sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta dego rukses árpun.
- Sámediggi lea juolludan ruđaid Mánáidsuodjalan ovdánahttinguovddážii metodaovdáneapmái sámi mánáidsuodjalanbálvalusas.
- Sámediggi lea juolludan ruđaid plánet lullisámegielat dearvvašvuohta- ja sosiála resursaguovddáža.
Sámediggeráđđi buktá dás ovdan iežas politihkalaš rehketdoalu áigodagas čakčamánus 2007 ja otnážii. Sámediggeráđi mielas lea dehálaš ahte buot Sámedikki doaimmas galgá vuhttot rabasvuohta ja dialoga álbmogiin sámi báikkálašservodagas. Sámedikki dokumeanttat leat dál olahanmuttus neahtas mediai ja muđui álbmogii. Dialoga álbmogiin sámi báikkálašservodagain lea hui dehálaš Ráđđái. Dieđáhus sámi institušuvnnaid ja boazodoalu ja Sámi vuoigatvuođalávdegotti II proseassa oktavuođas lea Ráđđi čađahan gulaskuddanvuoruid ja álbmotčoahkkimiid. Ráđis lea maid leamaš lagas dialoga almmuhansuorggi ovddasteddjiiguin áššiin mat gusket oahpponeavvodillái.
Dán áigodagas lea čađahuvvon viiddis bušeahttareforbma. Reforbma addá buoret rabasvuođa Sámedikki doaimmaid birra. Sámedikki doarjjaortnegiid njuolggadusat lea dál olahanmuttus eanaš olbmuide. Bušeahtas mearrida Sámediggi mihtuid ja strategiijaid iežas politihkalaš bargui, ja Sámediggeráđđi dieđiha dievasčoahkkimii movt bušeahtta čuovvoluvvo.
Sámediggeráđđi lea geigen dieđáhusaid ja plánaid máŋgga áššis. Dát leat nugo:
- Dásseárvu
- Biras- ja areálaáššit
- Boazodoallu
- Eanandoallu
- Meahcástanealáhusat
- Sámi ásahusat
Dieđáhus láhčá vuođu Sámediggeráđi viidáset politihkkii.
Sámediggeráđis lea buorre dialoga stáhtalaš eiseválddiiguin ja lea konsultašuvnnaid bokte olahan buriid bohtosiid máŋgga áššis.
Sámediggeráđđi áigu viidáset namuhit máŋga guovddáš ášši maiguin Ráđđi lea bargan áigodagas.
Oahpahus - Sámediggeráđđi váldá duođalažžan oahpponeavvodili ja ovttasbargá Máhttodepartemeanttain oažžun dihte beaktilit ovdáneami sámi oahpponeavvuin.
- Johtuibidjan Sámedikki strategalaš plána vuoruheamit oahpponeavvoovdáneapmái 2009- 2012 lea álggahuvvon.
- Sámediggi lea mearridan ahte oahpponeavvut galget leat nuvttá boahtteáiggis.
- Girjjit mat ledje Sámedikki oahppogirjerádjosis leat juhkkojuvvon nuvttá.
- Sámediggeráđđi lea čuovvolan oahppoplánaid barggu ja lea olahan mieđáhusa juohkit duodjefága Jo3/ fidnooahpahusa. Sámediggeráđđi lea mearridan oahppoplána boazodoallofágii/ Jo3/ fidnooahpahus ja mudden oahppoplána oktasaš prográmmafágii Jo2 Boazodoallu.
- Sámediggeráđđi lea ovttasbarggus regionálalaš ja suohkanlaš oassálastiiguin ásahan resursaskuvlla julevsámi guvlui. Mihttun dáinna njunušprošeavttain lea nannet julevsámegielat oahpponeavvobuvttadeami.
- Máksomearit sámi mánáidgárddiide lea lassánan. Dát lea dan dihti vai lassánit sámegielat mánáidgárddit ja vai oažžut eanet sámegielat bargiid mánáidgárddiide. Máksomearit eai leat rievdan 2003 rájis.
Giella - Snoasa ja Loabát suohkanat leat beassan mielde sámi giela hálddašanguvlui.
- Suohkaniid guovttegielatruđat leat árvvoštallojuvvon. Árvvoštallan muitala movt ruđat leat geavahuvvon ja guorahallá lea go dárbu rievdadit juolludemiid juogademiid. Ođđa modealla mearriduvvo čakčat ja galgá plána mielde váldojuvvot atnui 2010.
- Divvunprošeakta lea addán bohtosiid. Prošeakta lea addán riektačállinreaiddu davvisámegillii ja julevsámegillii. Dát movttidahttá eambbogiid čállit sámegillii. Seammalágan reaidu lullisámegiela várás lea maid ráhkaduvvome.
- Sámeálbmot foandda ruđaiguin leat álggahan prošeavtta man ulbmil lea addit sámegiela oahpu rávisolbmuide.
Kultuvra - Sámediggeráđđi lea fuolahan nu ahte sámi dáiddamusea Kárášjohkii sáhttá álgit ovdaprošekteremiin.
- Sámi dáiddárguovddáš lea ožžon lasi ruđaid vai viimmat besset fárret ođđa lanjaide.
- Biŧon-sámi kultuvra lea nannejuvvon museadoaimma ásaheami bokte ja go ruđat Biŧon-sámi vissui leat lasihuvvon.
- Várdobáiki sámi guovddáš lea ožžon ruđaid ásahit museadoaimma. Dáinna ožžot guovllu sápmelaččat vejolašvuođa ieža leat mielde duođaštit, seailluhit ja gaskkustit iežaset historjjá ja dálááiggi.
- Lea mearriduvvon ásahuvvot sisaoastinortnet sámi čáppagirjjálašvuhtii ja musihkkii/ luohtái. Ortnet galgá dahkat sámi musihka ja čáppagirjjálašvuođa álkibun olahit buohkaide.
- Leat juolluduvvon ruđat álggahit Riikkaidgaskasaš sámi filbmaguovddáža Guovdageidnui. Ásaheapmi galgá nannet fágamáhtu sámi filmma birra ja galgá ovddidit filbmabuvttadeami.
Ealáhus - Sámediggeráđđi lea áigodagas čuovvolan aktiivvalaččat Riddoguolástuslávdegotti evttohusa Finnmárku-guolástanláhkii ja Sámedikki dievasčoahkkima mearrádusa áššis. Sámediggeráđđái lea dehálaš gávdnat čovdosa čielga álbmotrievttalaš rámmaid siskkobealde. Dát mielddisbuktá lágalaš dohkkeheami bivdinrievttis.
- Sámediggi ja Innovašuvdna Norga leaba dahkan šiehtadusa ovttasbargat ealáhusovdánemiin sámi guovlluin riikkas. Ovttasbargu galgá veahkehit lonohallat máhtu sámi kultuvrra ja ealáhusovdáneami birra.
- Doaibmaguovlu ealáhusdoarjagiidda lea viiddiduvvon nu ahte guoská olles Rivttát ja Gáŋgaviikka suohkaniidda.
- Sámediggeráđđi lea álggahan árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide ja sámi mátkkoštanealáhussii. Prográmma namas čađahuvvui álggahanskuvla mii lea heivehuvvon sámegielat lotnolasealáhusdoaimmaheddjiide.
- Leat dollojuvvon máŋggat čoahkkimat gos guorahallojuvvui movt sáhttá oažžut áigái doaimmaid meahcástanealáhusa siskkobealde. Sámediggi lea čađat oaivvildan ahte ealáhus ferte ieš hommágoahtit. Sihke Ealáhusdepartemeanta, Bargo- ja searvadahttindepartemeanta, Bioforsk, Guovdageainnu suohkan ja Sámi bivdo- ja meahcástansearvi leat oassálastán digaštallamiidda iešguđetlágan oktavuođain.
- Sámedikki mátkkoštankonferánsa dollojuvvui Álttás golggotmánu 2008. Lea ráhkaduvvon raporta konferánssas, ja Reiselivsarena Finnmárku lea buktán evttohusa stuorit prošektii movt viidáset sáhttá áŋgiruššat sámi mátkkoštanealáhusa ovddas.
- Árvoháhkanprográmma doarjjaortnegiid bokte leat juolluduvvon eanet doarjagat mátkkoštanealáhusprošeavttaide main leat sihke luondduvásáhusat, biebmu ja kultuvrralaš ásaheamit.
- Boazodoalu ja duoji oahpahuskantuvra lea ožžon fálaldaga duohtandahkat fidnooahppiortnega duodjái. Vuosttas fidnooahppit álget čavčča rájis.
- Sámedikki dieđáhus meahcástanealáhusaid ovdáneami birra lea mielde árvoháhkanprográmmas lotnolasealáhusaide ja sámi mátkkoštanealáhusaide.
Biras- ja kulturgáhtten - Sámediggeráđđi lea veahkehan dasa ahte ođđasit hávdádeapmi Njávdáma hávdebáikkis dáhpáhuvvá gutnálaččat.
- Sámediggeráđđi ii dohkket ođđa minerálalága jus sámi beroštumit eai deattuhuvvo. Sámediggeráđđi lea dan sivas ráhkadan evttohusa njuolggadusaide mat sihkkarastet ahte rievttit mat sápmelaččain leat álbmotrievttalaš njuolggadusaid mielde, vuhtiiváldojuvvojit.
- Sámediggeráđđi lea ožžon čađa ahte luondduvuođusdeastta sámi kultuvrras galgá deattuhuvvot luonddusuodjalanlágas.
- Sámediggi ja Finnmárkku fylkkasuohkan leaba álggahan barggu regionálaplánain kulturmuittuide ja kulturbirrasiidda Finnmárkkus. Bargu galgá nannet kulturgáhttema Finnmárkkus.
- Ovttasbargošiehtadus gaskkal Sámedikki ja Oppland fylkkasuohkana galgá čalmmustahttit sápmelaččaid leahkima lulábealde Trøndelága.
- Sámedikki doarjjaruđaid bokte lea álggahuvvon bargu kártet, seailluhit ja geavahit árbevirolaš máhtu/ árbediehtu.
Dearvvašvuođa- ja sosiálaáŋgiruššan
- Sámediggeráđđi lea bargodokumeanttain buot regionálalaš dearvvašvuođaásahusain ožžon mielde ahte sámi geavaheddjiid vuoigatvuođat ja dárbbut galget guorahallojuvvot ja oainnusin dahkkojuvvot plánemiin, guorahallamiin ja mearrádusain. Dát lea okta rievttes lávki olahit dássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa sámi álbmogii.
- Sámediggeráđđi lea bidjan johtui konsultašuvnnaid Mánáid- ja dásseárvodepartemeanttain nannen dihti bearráigeahččodoaimmaid sámi mánáide mánáidsuodjalusa fuolahusas. Dát lea dáhpáhuvvan vai váldit vára sámi mánáidsuodjalanmánáid vuoigatvuođain iežaset kultuvrii ja gillii.
- Sámediggeráđđi lea álggahan konsultašuvnnaid vai sámi mánáin váldojuvvo vára Mánáidviesu ásaheamis. Dát lea dan dihti vai sámi mánáid vuoigatvuohta geavahit iežaset giela vuhtiiváldojuvvo ja deaivvadit veahkkeapparáhtain mas lea sámi kulturgelbbolašvuohta vearredaguid oktavuođas.
- Sámediggi lea juolludan ruđaid ásahit lávdaduvvon buohccidivššároahpu Porsáŋgui. Dán oahpus manná sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta dego rukses árpun.
- Sámediggi lea juolludan ruđaid Mánáidsuodjalan ovdánahttinguovddážii metodaovdáneapmái sámi mánáidsuodjalanbálvalusas.
- Sámediggi lea juolludan ruđaid plánet lullisámegielat dearvvašvuohta- ja sosiála resursaguovddáža.
Čálit
Cavgil ustibii