Sámedikki eanandoallodieđahus

Álggahus
Sámediggi lea ovdal mearridan bajimus strategiijaid eanadoalu várás sámi ássanguovlluin. 1994 nammadii Sámediggi lávdegotti mii galggai ráhkadit sierra eanadoalloplána ja lávdegotti evttohus geigejuvvui Sámediggái 1995 čavčča. Sámediggi dagai mearrádusa ássis 1996:s.

1999 álggahii Sámi ealáhusráđđi eanadoalloplána ođasmahttima. Olggobeale lávdegoddi nammaduvvui dán bargui. Lávdegoddi geigii barggus borgemánus 2000 ja gohčodii dan eanadoalloplána sámi ássanguovlluid várás – prošeakta Sámediggái. Dán dokumeantta vuođul mearridii Sámediggi áššis 08/01 reviderejuvvon eanadoalloplána.

Mearkkašumit:

Bargiidbellodaga sámediggejoavku oaivvilda ahte lea buorre go Sámediggi dieđáhusa vuođul beassá digaštallat daid hástalusaid mat sámi eanadollui leat bohciidan. Eanadoallu lea okta dain geađgejulggiin man ala sámi servodat lea huksejuvvon, ja lea deaŧalaš borramušbuvttadeaddji ja deaŧalaš ássamii.

Sámediggejoavku oaidná ahte kapihttalis 9.2 ”Buoret gánnáhahttivuohta”-čuoggás, daddjojuvvo ahte buvttadeami lassáneapmi orru leamen uhccán realisttalaš, ja ahte oanehut áiggi badjel buoremus vuohki lea unnidit goluid ja dieinna lágiin buoridit gánnáhahttivuođa. Sámediggejoavkku oaivvilda dattege ahte sámi eanadoallu ferte sáhttit searvat lassánan buvttadeapmái. Sámi guovlluid eanadoalus leat rabas buvttadannávccat dakko bokte ahte leat eatnamat, bargofámut ja visttit mat eai geavahuvvo. Danne sáhttá gánnáhahttivuohta maiddái buoriduvvot lassáneami buvttadeami bokte almmá stuorra goluid haga. Dieđusge ferte maiddái deattuhit ahte goluid sáhttá vuolidit dainna lágiin ahte buorebut ávkkástallá bijusfáktoriiguin ja geavaha jierpmálaš ovttasbargočovdosiid nu go maiddái boahtá ovdan dieđáhusas. Eanadoalu gánnáhahttivuođa buorideapmi lea eaktun dasa ahte bisuhit buvttadanovttadagaid logu ja oažžut eanebuid álgit fidnui.

Sámediggejovaku oaivvilda danne ahte maiddái mielkeearit fertejit dahkkojuvvot buorebut olámuddui sámi eanadollui. Mielkeeriid márkanhaddi lea menddo allin ja smávva doalliin eai leat gallásis ráđđi gilvvohallat mielkeeriid alde márkanháttiid geažil. Golut šaddet menddo stuorrát ja váldá menddo guhkes áiggi ovdalgo mielkeearit rentegohtet. Danne ferte gávdnat eará ortnegiid vai mielkeearit šaddet olámuddui sámi guovlluide.

Sámediggejoavku lea ovttaoaivilis das ahte stuorát deaddu meahcceresurssaiguin ávkkástallamii, nu mo lea válddahallojuvvon kapihttalis 9.8 ”Meahcceresurssaiguin ávkkástallan”, sáhttá šaddat deaŧalaš sisabohtogáldun sámi guovlluin. Meahcceresurssaid viežžan ii dattege lohkkojuvvo ealáhussan ja dát ráddje ja eastada vejolašvuođa ávkkástallat dáid resurssaiguin oassin eanadoalu dietnasis. Danne ferte meahcceresurssaid viežžan oažžut stáhtusa ealáhussan.

Bargiidbellodaga sámediggejoavku oaidná ahte kapihttalis 5.10 lea boraspiriid váikkuhus eanadollui namuhuvvon. Maiddái sámi eanadoalus leat vahágat ráfáiduhttojuvvon boraspiriid geažil. Sámediggejoavku oaivvilda ahte boraspirehálddašeapmi ferte ain buoriduvvot. Erenoamážit váilot resurssat máddodatgoziheapmái, ja dát hehtte dakkár hálddašeami mii čuovvu Stuorradikki mearrádusa ja regionála hálddašanplánaid. Sámediggejoavku oaivvilda ahte fertejit várrejuvvot doarvái resurssat vai máddodatgoziheami sáhttá čađahit dohkálaččat.


Sámediggejoavku gávnnaha ahte eanadoaloopmodagat sámi ássanguovlluin árbevirolaččat leat leamaš oalle smávvát. Dát lea mielddisbuktán ahte sámi álbmot lea ferten leat hui dávggas resursaávkkástallamis. Ođđaset áiggis šattai nu ahte ollu smávva doalut heaittihuvvojedje. Dát mielddisbuvttii dávjá ahte dat láigohuvvojedje eret goanjádalaide mat fas sáhtte lasihit dollo- ja ealáhusvuođu.

Konsešuvdnalágaid bokte lei almmolašvuođas ovdadastinvuoigatvuohta ja dainna lágiin sáhtte hálddašit gávppašeami eanadoaloopmodagaiguin nu ahte dat vuosttažettiin geavahuvvojedje eanadoaloáigumušaide. Ođđa konsešuvdnalágas massii almmolašvuohta dán vuoigatvuođa hálddašit gávppašeami vuollel 100 mihtošaš eanadoaloopmodagaiguin go ovdadastinvuoigatvuohta jávkkai. Dát opmodagat vuvdojuvvojit dál liberála ássan- ja doaimmahangeaskku gáibádusain ja ođđa eaiggádat eai beroš láigohit eanadoalloáigumušaide.

Sámediggejoavkui oaidná ahte okta čuovus dás lea ahte eanadoallu sámi ássanguovlluin uhccu garrasit. Dát mielddisbuktá ahte ovttaskas doalli eallin- ja ealáhusvuođđu jávká. Eará váikkuhus lea ahte stuorra doalut ostet smávva opmodagaid lasseeanan. Danne geafahuvvet sámi ássanguovllut go ássiidlohku uhccu ja mii fas dagaha ahte sámi giella ja kultuvra jávká.

Bargiidbellodaga sámediggejoavku oaivvilda ahte dárbbašuvvo oktasaš nationála áŋgiruššan. Dát mearkkaša ahte vuollel 100 mihttosaš eanadoalloopmodagaid ii sáhte šat vuovdit astoáigeopmodahkan almmá ássan- ja doaimmahangeaskkuin. Ferte fas čađahit doaibmabijuid mat addet almmolašvuhtii vejolašvuođa hálddašit gávppašeami vuollel 100 mihttosaš eanadoalloopmodagaiguin. Sámi eanadoalu rámmaeavttuid ii sáhte standardiseret Norgga eanadoallopolitihka mielde earret eará go doallosturrodagat leat smávvát sámi ássanguovlluin.