Sámedikki presideantta ođđajagisárdni 2008
Ráhkis álbmot!
Vuos háliidan giitit sámi álbmoga dan luohttámuša ovddas maid lehpet munnje addán. Giittán dasto buohkaid geat leat bargan ja ain barget sámi áššiid ja sámi servodaga ovddidemiin. Ollu lea dahkkojuvvon, muhto hástalusat eai noga, dat baicce lassánit. Earret eará váilot ain ollu sámi oahppogirjjit, ja mii dárbbašit eanet čáppagirjjálaš¬vuođa ja eará girjjiid sámegillii. Sámi pasieantavuoigatvuođaiguin lea dárbu viidáset bargat, ja muđui sámi vuoigatvuođaiguin. Kulturásahusaid huksemiin fertet joatkit, ja kulturbarggu nannemiin.
Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi dahká buori barggu, ja mii fertet čuovvolit sin barggu nuoraid ektui. Mis lea maid ollu kultur- ja valáštallanbargu ja máŋga sámi nuora leat birgen bures ja beaggán valáštallamiin, musihkain ja muđui sihke riikka dásis ja maid riikkaidgaskasaččat. Mun sávan buot nuoraide lihku ain boahtte áiggiin, ja sii addet buriid ovdagovaid.
Mis lea ain dárbu nannet sámegiela ja sámi kultuvrra. Danin lea dárbbašlaš sámi servodahkii ahte vuođđoskuvllat, ja mánáidgárddit ain doalahuvvojit sámi ássan¬guovlluin gáhtten dihtii sámegiela ja sámi kultuvrra. Ođđa giellateknologiijas lea stuorra ávki sámegiela gáhttemii ja ovddideapmái. Mun lean ilus go sáhtán muitalit ahte dál lea gárvánan Sámedikki ja Romssa universitehta stuorra ovttasbargo¬prošeakta, nu gohčoduvvon “Divvun”, mii lea riektačállinprográmma dihtoris. Divvun prográmma sáhttá álbmot geavahit nuvttá, ja lea davvi- ja julevsámegiela várás. Dál álggahat seammalágan prošeavtta máttasámegiela várás.
Sámediggi lea hui ilus go Snoasa suohkan dál gullá sámegiela hálddašanguvlui. Máttasámi álbmogis, Snoasa suohkanis ja Davvi-Trøndelága fylkkas leat miella¬giddevaš hástalusat boahtteáiggis ovddidit sámi giela ja kultuvrra viidáseappot. Mun jáhkán ahte máttasámegielas lea boahtteáigi, ja Sámediggi áigu buoremus lági mielde váikkuhit giela ovdáneapmái.
Oahpahus, oahppu ja dutkan leat dehálaš bealit go galgá sihkkarastit sámi servodaga buori ovdáneami. Danne lean ilus go dál lea huksejuvvomin earret eará dieđavisti Guovdageidnui.
Norgga stáhta lea ásahan sámeálbmotfoandda dáruiduhttima gillámušaid njulgemii. Sámediggi lea dál mearridan geavahišgoahtit foandda reanttuid. Vuos áigut osiid foandda ruđain geavahit giellaovddidandoaibmabijuide, girjjálašvuhtii ja árbevirolaš máhtolašvuođa duođašteapmái ja gaskkusteapmái.
Ollu sámit leat gillán go eai beassan skuvlla vázzit nuppi máilmmisoađi geažil. Mun lean duhtavaš go Norgga eiseválddit dál leat bidjan eanet návccaid johtileappot meannudit sin buhtadanáššiid. Sámediggi vuordá ahte oahppováillagiid šállobuhtadusohcamat meannuduvvojit gárvásit dán jagi. Mun giittán buohkaid geat leat aŋgiruššan sin ovddas geat masse oahpu nuppi mailmmisoađi geažil.
Veahkaváldináššit mat maŋimuš áiggi leat beaggán, leat suorggahan min. Sámedikki bealis deattuhan ahte veahkaváldin ii dohkkehuvvo ii man ge láhkai. Mis lea buohkain ovddasvástádus eastadit dákkár daguid.
Sámediggái lea dásseárvu dehálaš, nissonolbmuin ja almmáiolbmuin galget leat seamma vuoigatvuođat, geatnegasvuođat ja vejolašvuođat, ja danne áigu ge Sámediggi dán jagi bargat dásseárvodoaibmaplánain mii guoskkaha ollu iešguđetlágan surggiid.
Dálkkádatáššiid birra lea gullon ja oidnon hui ollu mediain miehtá máilmmi. Davviguovlluin leat stuorámus dálkkádatrievdamat, ja dat gusket erenoamážit álgoálbmogiidda. Sámediggeráddi áigu ovddidit Sámediggái biraspolitihkalaš čielggadeami.
Sámediggái lea dehálaš ahte sámiid ja eará ássiid vuoigatvuođat dohkkehuvvojit ja formaliserejuvvojit. Dál leat čađahuvvomin iešguđetlágan proseassat ja namuhan earret eará:
• Davviriikkalaš sámekonvenšuvnna
• Sámi vuoigatvuođalávdegotti nuppi čielggadeami, mii guoská sámi guovlluide Romssa rájes máttás guvlui.
• ja Riddoguolástanlávdegotti barggu, mearrasámiid vuoigatvuođaid birra olggobealde Finnmárkku rittu
Sámediggi sávvá ahte šaddet buorit proseassat, man oktavuođas buot ássiid vuoigatvuođat sihkkarastojuvvojit buoremus láhkai.
Mii fertet muitit ahte ollu álbmogat ain dán áiggi gillájit sakka ja ellet dorvvuhisvuođas. Mun sávan ahte buot olbmot oččošedje dohkálaš eallindási ja vejolašvuođa birget bures.
Máŋgga sajis ellet maid álgoálbmogat geafimussan geafimusaid searvvis. Sámediggi lea hui duhtavaš go ON váldočoahkkin gieskat dohkkehii Álgoálbmotjulggaštusa mii historjjálaččat lea dehálaš álgoálbmogiid olmmošvuoigatvuođaid ja friijavuođa dohkkehanbarggus.
Sámediggi sávvá ahte julggaštusa mielde nogašii álgoálbmogiid olggušteapmi ja vealaheapmi. Sámediggái lea dehálaš ahte Norga ja Norgga eiseválddit barget dan maid lea dárbu dahkat, vai álgoálbmotjulggaštusa áigumušat doahttaluvvojit, namalassii ahte: Álgoálbmogiin lea seamma árvu ja vuoigatvuohta go buot eará álbmogiin.
Sávan de didjiide buohkaide buori ođđajagi.
Ráhkis álbmot!
Vuos háliidan giitit sámi álbmoga dan luohttámuša ovddas maid lehpet munnje addán. Giittán dasto buohkaid geat leat bargan ja ain barget sámi áššiid ja sámi servodaga ovddidemiin. Ollu lea dahkkojuvvon, muhto hástalusat eai noga, dat baicce lassánit. Earret eará váilot ain ollu sámi oahppogirjjit, ja mii dárbbašit eanet čáppagirjjálaš¬vuođa ja eará girjjiid sámegillii. Sámi pasieantavuoigatvuođaiguin lea dárbu viidáset bargat, ja muđui sámi vuoigatvuođaiguin. Kulturásahusaid huksemiin fertet joatkit, ja kulturbarggu nannemiin.
Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi dahká buori barggu, ja mii fertet čuovvolit sin barggu nuoraid ektui. Mis lea maid ollu kultur- ja valáštallanbargu ja máŋga sámi nuora leat birgen bures ja beaggán valáštallamiin, musihkain ja muđui sihke riikka dásis ja maid riikkaidgaskasaččat. Mun sávan buot nuoraide lihku ain boahtte áiggiin, ja sii addet buriid ovdagovaid.
Mis lea ain dárbu nannet sámegiela ja sámi kultuvrra. Danin lea dárbbašlaš sámi servodahkii ahte vuođđoskuvllat, ja mánáidgárddit ain doalahuvvojit sámi ássan¬guovlluin gáhtten dihtii sámegiela ja sámi kultuvrra. Ođđa giellateknologiijas lea stuorra ávki sámegiela gáhttemii ja ovddideapmái. Mun lean ilus go sáhtán muitalit ahte dál lea gárvánan Sámedikki ja Romssa universitehta stuorra ovttasbargo¬prošeakta, nu gohčoduvvon “Divvun”, mii lea riektačállinprográmma dihtoris. Divvun prográmma sáhttá álbmot geavahit nuvttá, ja lea davvi- ja julevsámegiela várás. Dál álggahat seammalágan prošeavtta máttasámegiela várás.
Sámediggi lea hui ilus go Snoasa suohkan dál gullá sámegiela hálddašanguvlui. Máttasámi álbmogis, Snoasa suohkanis ja Davvi-Trøndelága fylkkas leat miella¬giddevaš hástalusat boahtteáiggis ovddidit sámi giela ja kultuvrra viidáseappot. Mun jáhkán ahte máttasámegielas lea boahtteáigi, ja Sámediggi áigu buoremus lági mielde váikkuhit giela ovdáneapmái.
Oahpahus, oahppu ja dutkan leat dehálaš bealit go galgá sihkkarastit sámi servodaga buori ovdáneami. Danne lean ilus go dál lea huksejuvvomin earret eará dieđavisti Guovdageidnui.
Norgga stáhta lea ásahan sámeálbmotfoandda dáruiduhttima gillámušaid njulgemii. Sámediggi lea dál mearridan geavahišgoahtit foandda reanttuid. Vuos áigut osiid foandda ruđain geavahit giellaovddidandoaibmabijuide, girjjálašvuhtii ja árbevirolaš máhtolašvuođa duođašteapmái ja gaskkusteapmái.
Ollu sámit leat gillán go eai beassan skuvlla vázzit nuppi máilmmisoađi geažil. Mun lean duhtavaš go Norgga eiseválddit dál leat bidjan eanet návccaid johtileappot meannudit sin buhtadanáššiid. Sámediggi vuordá ahte oahppováillagiid šállobuhtadusohcamat meannuduvvojit gárvásit dán jagi. Mun giittán buohkaid geat leat aŋgiruššan sin ovddas geat masse oahpu nuppi mailmmisoađi geažil.
Veahkaváldináššit mat maŋimuš áiggi leat beaggán, leat suorggahan min. Sámedikki bealis deattuhan ahte veahkaváldin ii dohkkehuvvo ii man ge láhkai. Mis lea buohkain ovddasvástádus eastadit dákkár daguid.
Sámediggái lea dásseárvu dehálaš, nissonolbmuin ja almmáiolbmuin galget leat seamma vuoigatvuođat, geatnegasvuođat ja vejolašvuođat, ja danne áigu ge Sámediggi dán jagi bargat dásseárvodoaibmaplánain mii guoskkaha ollu iešguđetlágan surggiid.
Dálkkádatáššiid birra lea gullon ja oidnon hui ollu mediain miehtá máilmmi. Davviguovlluin leat stuorámus dálkkádatrievdamat, ja dat gusket erenoamážit álgoálbmogiidda. Sámediggeráddi áigu ovddidit Sámediggái biraspolitihkalaš čielggadeami.
Sámediggái lea dehálaš ahte sámiid ja eará ássiid vuoigatvuođat dohkkehuvvojit ja formaliserejuvvojit. Dál leat čađahuvvomin iešguđetlágan proseassat ja namuhan earret eará:
• Davviriikkalaš sámekonvenšuvnna
• Sámi vuoigatvuođalávdegotti nuppi čielggadeami, mii guoská sámi guovlluide Romssa rájes máttás guvlui.
• ja Riddoguolástanlávdegotti barggu, mearrasámiid vuoigatvuođaid birra olggobealde Finnmárkku rittu
Sámediggi sávvá ahte šaddet buorit proseassat, man oktavuođas buot ássiid vuoigatvuođat sihkkarastojuvvojit buoremus láhkai.
Mii fertet muitit ahte ollu álbmogat ain dán áiggi gillájit sakka ja ellet dorvvuhisvuođas. Mun sávan ahte buot olbmot oččošedje dohkálaš eallindási ja vejolašvuođa birget bures.
Máŋgga sajis ellet maid álgoálbmogat geafimussan geafimusaid searvvis. Sámediggi lea hui duhtavaš go ON váldočoahkkin gieskat dohkkehii Álgoálbmotjulggaštusa mii historjjálaččat lea dehálaš álgoálbmogiid olmmošvuoigatvuođaid ja friijavuođa dohkkehanbarggus.
Sámediggi sávvá ahte julggaštusa mielde nogašii álgoálbmogiid olggušteapmi ja vealaheapmi. Sámediggái lea dehálaš ahte Norga ja Norgga eiseválddit barget dan maid lea dárbu dahkat, vai álgoálbmotjulggaštusa áigumušat doahttaluvvojit, namalassii ahte: Álgoálbmogiin lea seamma árvu ja vuoigatvuohta go buot eará álbmogiin.
Sávan de didjiide buohkaide buori ođđajagi.
Skriv ut
Tips en venn