Willy Ørnebakk bokte
Sámi álbmotbeaivvi ávvudeapmi
Dákkár beaivi lea dehálaš buot álbmogiidda. Dát beaivi lea oktasaš buot sámiide ja ávvuduvvo iešguđet ládje miehtá sámi. Otná beaivi lea gullevašvuođa birra, diehtit geat mii leat ja gos mii boahtit – min identitehta birra. Muhto otná beaivi lea maid dan birra gosa mii leat manname, makkár geainnuid mii galgat vázzit.
2010-02-08 Webmaster-I
Ráhkis ustibat!
Mun sávan lihku sámi álbmotbeavvii avvudemiin !
Mun áiggun giitit Sámedikki ovddas go lean bovdejuvvon deike odne. Munnje lea earenoamaš somá boahtit deike Tromsii sámi álbmot beaivvi go lean maid Sámedikke áirras Gáisi válgabiire ovddas.
Dákkár beaivi lea dehálaš buot álbmogiidda. Dát beaivi lea oktasaš buot sámiide ja ávvuduvvo iešguđet ládje miehtá sámi. Otná beaivi lea gullevašvuođa birra, diehtit geat mii leat ja gos mii boahtit – min identitehta birra. Muhto otná beaivi lea maid dan birra gosa mii leat manname, makkár geainnuid mii galgat vázzit.
Lea maid hui somá ahte olbmot geat eai leat sápmelaččat áiggi mielde leat ožžon beroštumi ja vejolašvuođa oahppat sámegiela ja sámi kultuvrra birra. Dákkár doalut dego odne leat dehálaččat ovddidit dieđu sámi kultuvrra birra, ja čuvget kultuvrra eanet dábálažžan min máŋggakultuvrralaš servodagas.
Olu lea dáhpáhuvvan dan rájes go sápmelaččat sihke davvin ja lullin čoahkkanedje vuosttaš sámi čoahkkimii Troandimis 6. b. Guovvamánu 1917:is. Sii digaštalle oktasaš beroštumit birra, nugo earet eará eanan rivttiid, árbevirolaš ealáhusaid ja sámegiel oahpahusa birra. Áššit mat vel otne ge leat áigeguovdilat.
Lea ilolaš oaidnit mot eanet ja eanet olbmot odne dohkkehit ja čájehit iežaset sámi identitehta. Eanet ja eanet olbmot čájehit sámivuođa go geavahit gávtti dehe go hupmet sámegiela. Mii galgat čeavlát leahkit go beassat addit min kultuvrralaš árbbi viidásit min mánáide, árbi mii sisttisdoallá dieđuid min máttuid birra. Danne leage nu dehálaš doarjut doaimmaid mat ovddidit sámegiela ja min kultuvrra. Min mánáin galget leat vejolašvuođat oahppat sámegiela ja sin lagas historjjá birra. Dáinnalágiin leatge maid sámi institušuvnnat min guovlluin nu dehálaččat dán bárgui.
Buohtastahtton olu eará suohkaniiguin, de lea Tromssa suohkan joavdan guhkas sámegielaoahpahusa ektui. Muhto mun áiggun goitge hástalit din vel eanet bargat. Ovdamearkan dása lea vuhtiiváldit váhnemiid geat ieža eai leat sámegielagat ja geat váldet oktavuođa suohkanin mánáidgárddiid sámegiel- ja kultuvrralaš sisdoalu birra, ja ahte sidjiide maid fállojuvvo mánáidgárdefálaldat. Dát lea ášši mainna mun sávan suohkan boahtteáiggis bargagoahtá vel eanet.
Lei maiddai ilolaš gullat go sátnejođiheaddji ovttas Sámedikke presideanttain ja stádačállin Raimo Vallin lei miehtemielas ásahit deaivvadanbáikki Tromssa sápmelaččaide, prošeakta mii lea ovttasbargošiehtadus gaskkal Tromssa suohkana ja Sámedikki, ja áiggi miel maid geahččalit čatnat Tromssa suohkana sámegiela hálddahusguovlun.
Tromssa suohkanis leat dal liika olu ássit sisačállon Sámedikke jienastuslohkui go gávdnojit olbmot buot sámi guovddašguovlluin oktiibuot. Dát dáhkka dárbbašlažžan suohkanii ráhkkanit dasa mot lea go galgá guovttegielatvuođa dábálažžan dahkkát buot ássiide buot agiin suohkanis. Dál lea ásahuvvon bargojoavku mii galgá bargat sámi deaivvadanbáikkiin.
Mun ávžžuhan buot buriid fámuid ovttasbargat politihkalaš jođiheddjiiguin oažžut johtui dárbbašlaš proseassaid maiddai eará hástalusaid ektui. Lea dehálaš bargat stuora mihtuiguin, iige bidjat gáržžes rámmaid mat leat hehttehussan boahttevaš buolvvaide.
Jus mii buohtastahttet min eará eamiálbmogiiguin máilmmis, de leat mii jo ožžon olu rivttiid ja vuoigatvuođaid sádjái. Mis lea biebmu beavddi nalde ja mis lea beaivválaččat oaččebásvuohta. Dát addá midjiide vejolašvuođaid jitnosit dadjat ahte ii buot eamiálbmogiin leat seamma buoredillii. Mii diehtit ahte mis leat stuora hástalusat boahtteáiggis, earenoamážit dálkkádat rievdademiid ektui. Eamiálbmogat leat earenoamáš rašes dilis dálkkádat- ja luonddu rievdademiid geažil. Eamiálbmogat lea lagas oktavuohta luondduin ja ealáhusat leat baserejuvvon dasa ahte luondu lea ekologalaččat ortnegis ja dearvvaš. Mii sápmelaččat fertet várrogasat leahkit vuoi eat leat mielde billisteame min luonddu. Buohkat mii sáhttet unnidit iežaideamet nuoskideami.
Čoavddusin min oktasaš hástalusaide boahtteáiggis lea máhttit kombineret árbevirolaš máhtu ođđa áigahaš dieđuiguin nugo dutkamin. Vuotnaguolásteapmi, industriija guolasteapmi, eanandoallu, boazodoallu ja bivddut šaddet boahtte áiggis hástalussan doalahit seamma lágániin go odne. Muhto leatge justte jur dát vierut mat mis leat, maid leat ožžon buolvvas bulvii, mat dál fertejit geavahuvvot ođđaáigahaš dutkamiid guorahallamiin dálkkádatrievdademiid oktavuođas. Olbmot geat ellet mehciid ávkkástallamin leat sihkkarit ovttaoaivilis muinna go dajan ahte mis buot áiggiid čađa dáppe davviguovlluin leat leamaš iešguđetlágan dálkkádatrievdadusat. Sámiin lea earenoamáš máhttu ja vásáhusat heivehaddat iežaideamet dálke- ja luondorievdademiide, danne leage dehálaš ahte dutkanguovddážat váldet vuhtii min máhtuid go galget hábmet boahttevaš servodaga.
Luonddu-, biras ja dálkkádatrievdademiid ektui bargá dál Sámediggi golmma geainnu mielde.
Máilmmálaččat leat stuorámus áitagat dálkkádatrievdadeamit ja sisabahkkejeaddjit guovlluin gos eamiálbmogat orrot ja guovlluin maid sii geavahit. Ođđa njuolggadusrievdademiid plánen- ja hálddahus doaimmaid ektui lea dál Sámedikkis vejolašvuohta oassálasttát dáidda bargguide eanet fámuin go maid ovdal leat beassan. Dan muddui go mis lea vejolašvuohta oassálasttát buot dáid bargguide, de šaddá eanet deaddu árbevirolaš ja báikkálaš máhtuide. Min hástalus lea našunála mearrádusaid oažžut internašunálan, nu ahte bohtet ávkin maiddai eará eamiálbmogiidda.
Nášunalalaččat lea Sámediggi guhkká bargan ealáhuspolitihkain mii maiddai lea dálkkádat politihkka. Min politihkka ja min doarjjaortnegat leat oaivvilduvvon smávit báikkálaš ealáhusdolliide ja buvttadeddjiide, earenoamážit vuođđoealáhusaid oktavuođas. Politihkalaš ja ruđalaš doarjagat riddo- ja vuotnaguolásteddjiide, báikkálaš ealáhusaide ja eanandolliide smávva gilážiin leat leamaš dehálaš vuoruhan áššit Sámediggái olu ovdal go doaba “lagas biebmu” álggi geavahuvvot.
Goalmmát geaidnu lea ruoná El-fápmu. Sámediggi lea miehtemielas báikkálaš ásahusaide nugo smávva El-fápmorusttegiidda. Mii leat maid miehtemielas lonuhit nuoskideaddji El-fápmorusttegiid ođđa rusttegiidda mat eai nuoskit, nugo omd. Bieggamillot. Jus dáin guovlluin galget olbmot orrut boahtteáiggis de lea dieđusge dárbu maid bargosajiide, ja nu maid lea dárbu fápmo-linjaide. Ođđa njuolggadusaid ektui lea min oaidnu ahte Sámediggi áŋgirit galgá oassálasttát areála- ja plánen bargguide gávdnandihti buoremus čovdosiid buohkaide, ovdalii go bissehit servodatovdáneami.
Lea bures beaggán ahte lei Elsa Laula Renberg gii lei okta sis gii lei njunnošis lágidit vuosttaš sámi oktasaš čoahkkima 1917:is.
Elsa Laula oaččui nu árrat go 1904 olggos girjii “Inför Lif eller Död ? Sanningsord i de Lappska Förhållande”, ja mun áiggun loahpahit muhttin sániiguin dán girjjis:
“Didjiide nuorra olbmáide ja nieiddaide áiggun mun dadjat moadde sáni. Min álbmoga boahtteáigi lea din hálddus. Din vuoinnain galgá min álbmot ja eanan doalahuvvot fámus. Gazzabehtet oahpu ja doarjubehtet vuoimmehemiid giccu beaivvalaš eallima ovddas, ja jurddašehtet min boahtteáige mihtuid”
Lihkku beivviin!
Giitu sáni ovddas!
Mun sávan lihku sámi álbmotbeavvii avvudemiin !
Mun áiggun giitit Sámedikki ovddas go lean bovdejuvvon deike odne. Munnje lea earenoamaš somá boahtit deike Tromsii sámi álbmot beaivvi go lean maid Sámedikke áirras Gáisi válgabiire ovddas.
Dákkár beaivi lea dehálaš buot álbmogiidda. Dát beaivi lea oktasaš buot sámiide ja ávvuduvvo iešguđet ládje miehtá sámi. Otná beaivi lea gullevašvuođa birra, diehtit geat mii leat ja gos mii boahtit – min identitehta birra. Muhto otná beaivi lea maid dan birra gosa mii leat manname, makkár geainnuid mii galgat vázzit.
Lea maid hui somá ahte olbmot geat eai leat sápmelaččat áiggi mielde leat ožžon beroštumi ja vejolašvuođa oahppat sámegiela ja sámi kultuvrra birra. Dákkár doalut dego odne leat dehálaččat ovddidit dieđu sámi kultuvrra birra, ja čuvget kultuvrra eanet dábálažžan min máŋggakultuvrralaš servodagas.
Olu lea dáhpáhuvvan dan rájes go sápmelaččat sihke davvin ja lullin čoahkkanedje vuosttaš sámi čoahkkimii Troandimis 6. b. Guovvamánu 1917:is. Sii digaštalle oktasaš beroštumit birra, nugo earet eará eanan rivttiid, árbevirolaš ealáhusaid ja sámegiel oahpahusa birra. Áššit mat vel otne ge leat áigeguovdilat.
Lea ilolaš oaidnit mot eanet ja eanet olbmot odne dohkkehit ja čájehit iežaset sámi identitehta. Eanet ja eanet olbmot čájehit sámivuođa go geavahit gávtti dehe go hupmet sámegiela. Mii galgat čeavlát leahkit go beassat addit min kultuvrralaš árbbi viidásit min mánáide, árbi mii sisttisdoallá dieđuid min máttuid birra. Danne leage nu dehálaš doarjut doaimmaid mat ovddidit sámegiela ja min kultuvrra. Min mánáin galget leat vejolašvuođat oahppat sámegiela ja sin lagas historjjá birra. Dáinnalágiin leatge maid sámi institušuvnnat min guovlluin nu dehálaččat dán bárgui.
Buohtastahtton olu eará suohkaniiguin, de lea Tromssa suohkan joavdan guhkas sámegielaoahpahusa ektui. Muhto mun áiggun goitge hástalit din vel eanet bargat. Ovdamearkan dása lea vuhtiiváldit váhnemiid geat ieža eai leat sámegielagat ja geat váldet oktavuođa suohkanin mánáidgárddiid sámegiel- ja kultuvrralaš sisdoalu birra, ja ahte sidjiide maid fállojuvvo mánáidgárdefálaldat. Dát lea ášši mainna mun sávan suohkan boahtteáiggis bargagoahtá vel eanet.
Lei maiddai ilolaš gullat go sátnejođiheaddji ovttas Sámedikke presideanttain ja stádačállin Raimo Vallin lei miehtemielas ásahit deaivvadanbáikki Tromssa sápmelaččaide, prošeakta mii lea ovttasbargošiehtadus gaskkal Tromssa suohkana ja Sámedikki, ja áiggi miel maid geahččalit čatnat Tromssa suohkana sámegiela hálddahusguovlun.
Tromssa suohkanis leat dal liika olu ássit sisačállon Sámedikke jienastuslohkui go gávdnojit olbmot buot sámi guovddašguovlluin oktiibuot. Dát dáhkka dárbbašlažžan suohkanii ráhkkanit dasa mot lea go galgá guovttegielatvuođa dábálažžan dahkkát buot ássiide buot agiin suohkanis. Dál lea ásahuvvon bargojoavku mii galgá bargat sámi deaivvadanbáikkiin.
Mun ávžžuhan buot buriid fámuid ovttasbargat politihkalaš jođiheddjiiguin oažžut johtui dárbbašlaš proseassaid maiddai eará hástalusaid ektui. Lea dehálaš bargat stuora mihtuiguin, iige bidjat gáržžes rámmaid mat leat hehttehussan boahttevaš buolvvaide.
Jus mii buohtastahttet min eará eamiálbmogiiguin máilmmis, de leat mii jo ožžon olu rivttiid ja vuoigatvuođaid sádjái. Mis lea biebmu beavddi nalde ja mis lea beaivválaččat oaččebásvuohta. Dát addá midjiide vejolašvuođaid jitnosit dadjat ahte ii buot eamiálbmogiin leat seamma buoredillii. Mii diehtit ahte mis leat stuora hástalusat boahtteáiggis, earenoamážit dálkkádat rievdademiid ektui. Eamiálbmogat leat earenoamáš rašes dilis dálkkádat- ja luonddu rievdademiid geažil. Eamiálbmogat lea lagas oktavuohta luondduin ja ealáhusat leat baserejuvvon dasa ahte luondu lea ekologalaččat ortnegis ja dearvvaš. Mii sápmelaččat fertet várrogasat leahkit vuoi eat leat mielde billisteame min luonddu. Buohkat mii sáhttet unnidit iežaideamet nuoskideami.
Čoavddusin min oktasaš hástalusaide boahtteáiggis lea máhttit kombineret árbevirolaš máhtu ođđa áigahaš dieđuiguin nugo dutkamin. Vuotnaguolásteapmi, industriija guolasteapmi, eanandoallu, boazodoallu ja bivddut šaddet boahtte áiggis hástalussan doalahit seamma lágániin go odne. Muhto leatge justte jur dát vierut mat mis leat, maid leat ožžon buolvvas bulvii, mat dál fertejit geavahuvvot ođđaáigahaš dutkamiid guorahallamiin dálkkádatrievdademiid oktavuođas. Olbmot geat ellet mehciid ávkkástallamin leat sihkkarit ovttaoaivilis muinna go dajan ahte mis buot áiggiid čađa dáppe davviguovlluin leat leamaš iešguđetlágan dálkkádatrievdadusat. Sámiin lea earenoamáš máhttu ja vásáhusat heivehaddat iežaideamet dálke- ja luondorievdademiide, danne leage dehálaš ahte dutkanguovddážat váldet vuhtii min máhtuid go galget hábmet boahttevaš servodaga.
Luonddu-, biras ja dálkkádatrievdademiid ektui bargá dál Sámediggi golmma geainnu mielde.
Máilmmálaččat leat stuorámus áitagat dálkkádatrievdadeamit ja sisabahkkejeaddjit guovlluin gos eamiálbmogat orrot ja guovlluin maid sii geavahit. Ođđa njuolggadusrievdademiid plánen- ja hálddahus doaimmaid ektui lea dál Sámedikkis vejolašvuohta oassálasttát dáidda bargguide eanet fámuin go maid ovdal leat beassan. Dan muddui go mis lea vejolašvuohta oassálasttát buot dáid bargguide, de šaddá eanet deaddu árbevirolaš ja báikkálaš máhtuide. Min hástalus lea našunála mearrádusaid oažžut internašunálan, nu ahte bohtet ávkin maiddai eará eamiálbmogiidda.
Nášunalalaččat lea Sámediggi guhkká bargan ealáhuspolitihkain mii maiddai lea dálkkádat politihkka. Min politihkka ja min doarjjaortnegat leat oaivvilduvvon smávit báikkálaš ealáhusdolliide ja buvttadeddjiide, earenoamážit vuođđoealáhusaid oktavuođas. Politihkalaš ja ruđalaš doarjagat riddo- ja vuotnaguolásteddjiide, báikkálaš ealáhusaide ja eanandolliide smávva gilážiin leat leamaš dehálaš vuoruhan áššit Sámediggái olu ovdal go doaba “lagas biebmu” álggi geavahuvvot.
Goalmmát geaidnu lea ruoná El-fápmu. Sámediggi lea miehtemielas báikkálaš ásahusaide nugo smávva El-fápmorusttegiidda. Mii leat maid miehtemielas lonuhit nuoskideaddji El-fápmorusttegiid ođđa rusttegiidda mat eai nuoskit, nugo omd. Bieggamillot. Jus dáin guovlluin galget olbmot orrut boahtteáiggis de lea dieđusge dárbu maid bargosajiide, ja nu maid lea dárbu fápmo-linjaide. Ođđa njuolggadusaid ektui lea min oaidnu ahte Sámediggi áŋgirit galgá oassálasttát areála- ja plánen bargguide gávdnandihti buoremus čovdosiid buohkaide, ovdalii go bissehit servodatovdáneami.
Lea bures beaggán ahte lei Elsa Laula Renberg gii lei okta sis gii lei njunnošis lágidit vuosttaš sámi oktasaš čoahkkima 1917:is.
Elsa Laula oaččui nu árrat go 1904 olggos girjii “Inför Lif eller Död ? Sanningsord i de Lappska Förhållande”, ja mun áiggun loahpahit muhttin sániiguin dán girjjis:
“Didjiide nuorra olbmáide ja nieiddaide áiggun mun dadjat moadde sáni. Min álbmoga boahtteáigi lea din hálddus. Din vuoinnain galgá min álbmot ja eanan doalahuvvot fámus. Gazzabehtet oahpu ja doarjubehtet vuoimmehemiid giccu beaivvalaš eallima ovddas, ja jurddašehtet min boahtteáige mihtuid”
Lihkku beivviin!
Giitu sáni ovddas!
Čálit
Cavgil ustibii